Příběhy hrdinů. Tankista zahynul, vzápětí přišla zpráva, že jeho žena porodila

​Léto může být příležitostí navštívit na jaře otevřenou novou, interaktivní a efektní bojovou expozici v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Od prvního prázdninového úterka až do 31. srpna také národní památník v Hrabyni nabízí denně od 10 do 15 hodin svou vyhlídku.

Magazín PATRIOT ve spolupráci se Slezským muzeem Opava přináší příběhy hrdinů, kteří buď působili v odboji, nebo bojovali přímo se zbraněmi v rukou na některé z front druhé světové války. Tyto příběhy jsou součástí expozice, stále přibývají, a lidé se s nimi mohou seznámit přímo v památníku, v kterém od letošního jara lze prožít třeba i simulovaný nálet či se projít válečným bojištěm.

Jedna z nových expozic v Hrabyni. Foto: Petr Broulík

Bojoval v napadeném Polsku, skončil v sovětské internaci

Vedoucí oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář nám dnes představuje hrdinu, který se s československými tankisty účastnil v dubnu prvních tuhých osvobozovacích bojů při překračování Odry kousek od československých hranic v rámci opavsko-ostravské operace.

„Podporučík pěchoty Jiří Lízálek překročil tajně hranici protektorátu koncem července 1939. Tak jako řada bývalých důstojníků a poddůstojníků prvorepublikové armády hodlal vstoupit do československé jednotky, která se v Polsku připravovala na boj s nacistickými okupanty,“ říká historik.

Jiří Lízálek se narodil v prosinci 1912 v Košířích u Prahy. Dostalo se mu solidního vzdělání na gymnáziu a Vysoké škole obchodní. Přesto se v průběhu prezenční vojenské služby rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Sloužil jako velitel tankové čety na Slovensku a absolvoval řadu specializovaných kurzů.

Jako kvalifikovaný profesionál se po okupaci rozhodl pro odchod do exilu. Již 1. srpna 1939 v Krakově vstoupil do zahraniční armády. Když o měsíc později německé jednotky napadly Polsko, Lízálek prodělal ústupové boje, během nichž se dostal do oblasti Volyně. Toto území anektoval Sovětský svaz a většina československých vojáků skončila v internaci.

Když Volyni zabrali Němci, založili Češi odbojovou skupinu

Sovětské úřady Lízálkovi umožnily najít si civilní zaměstnání, takže začal pracovat jako učitel a později úředník v rámci české komunity v Mirhošti. Šlo o potomky českých zemědělců, kteří se zde usadili ještě za carské vlády v 19. století.

„Po německém útoku na SSSR v roce 1941 se Volyně dostala do rukou nacistů. Místní Češi založili odbojovou skupinu Blaník, k jejímž předákům patřil i Lízálek, který jako jeden z mála disponoval bojovými zkušenostmi a vojenským vzděláním,“ popisuje historik Ondřej Kolář.

Na počátku roku 1944 oblast znovu ovládla Rudá armáda. Volyňští Češi se začali houfně hlásit do československých jednotek vedených Ludvíkem Svobodou. Narukoval také Lízálek, který se díky své kvalifikaci z předválečné armády stal důstojníkem 1. československé samostatné tankové brigády pod velením Vladimíra Janka. Během pozdního léta a podzimu 1944 brigáda prošla tvrdými boji v Dukelském průsmyku na slovensko-polském pomezí.

Při průlomu na Odře nepřežil minometnou palbu

Po přeskupení a doplnění sil tankisté dostali na jaře 1945 nový úkol – podílet se na průlomu 4. ukrajinského frontu Rudé armády na Ostravsko. Původní sovětský záměr probít se k Ostravě od severovýchodu přes Karvinsko ztroskotal na nepřízni počasí, nedostatku sil a tuhé německé obraně.

Padlo proto rozhodnutí osvobodit Ostravu obchvatem od západu. Českoslovenští tankisté měli rudoarmějcům poskytnout podporu při překračování Odry. Na přelomu března a dubna se tak rozhořely tuhé boje v okolí Tvorkova, v blízkosti předválečné polsko-německé hranice.

Dne 6. dubna 1945 byl nadporučík Jiří Lízálek zabit minometnou palbou. „Ironií osudu krátce po jeho smrti k útvaru dorazila zpráva, že Lízálkova manželka na osvobozeném Slovensku porodila syna. Ve stejný den padl další z důstojníků brigády Stěpan Vajda. Oba byli společně pohřbeni u osady Pogrzebin. Po válce nechala rodina převézt Lízálkovy ostatky do Valašského Meziříčí,“ říká vedoucí oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář.

Příběh Jiřího Lízálka je dnes součástí sbírky Slezského zemského muzea.