Společnost
06/03/2017 Tomáš Svoboda

Studenty si vybíráme pro budoucnost Ostravy, říká rektor Ostravské univerzity

Zhruba dvanáct tisíc mladých lidí bude letos usilovat o studium na Ostravské univerzitě, která má podle statistik nejnižší procento přijatých uchazečů ze všech tuzemských vysokých škol. Podle rektora Jana Laty je možnost vybírat si studenty výhodou nejen pro univerzitu, ale i pro město. Láká tak do Ostravy nadějné a aktivní lidi.

Univerzity se od roku 2011 potýkají s klesajícím zájmem o studium, což je dáno demografickým vývojem. Jak se obecný pokles počtu maturantů projevuje u vás?
Je pravdou, že studentů v maturitních ročnících je méně, takže je i méně přihlášek. Avšak pokles v jejich počtu odpovídá demografickému poklesu, takže zájem o Ostravskou univerzitu je konstantní. Dlouhodobě máme poměrně výrazný převis zájemců nad nabídkou, což nám umožňuje si studenty vybírat. Celkově přijímáme necelých 30 % uchazečů, zatímco jiné školy se pohybují kolem 40 až 60 % a některé berou dokonce až 80 % zájemců. To nás těší zejména v tom, že nám to umožňuje vybírat si kvalitní studenty.

A vy si tedy z pozice mladé regionální univerzity, která vznikla v roce 1991, můžete vybírat?
Naštěstí ano a velice nás to těší. A to nejen proto, že je to pro nás prestiž. Zároveň je to velký přínos pro celé město. Čím více nadějných aktivních lidí se zájmem o své okolí, což právě výběroví studenti bývají, v Ostravě máme, tím více se zvyšuje i její potenciál. A tito mladí lidé mají naopak velký potenciál ve městě, kde je všechno otevřené a přístupné novým nápadům, je zde obrovský prostor pro realizaci. V podstatě se dá říct, že si vybíráme studenty pro Ostravu, pro její lepší budoucnost.

Dá se to říct i tak, že se snažíte upřednostnit kvalitu před kvantitou? Na počtech studentů jste ale přitom finančně závislí…
Obecně jsme schopni snadno měřit kvantitu, ale kvalita se měří daleko hůře. Univerzity jsou placeny podle limitů ministerstva školství, mohou tedy sice vzít více studentů, ale dostanou zaplacen jen počet určený ministerstvem. O zmíněnou kvalitu výuky a vzdělání se staráme tím, že bereme méně studentů, což můžeme. Studijní skupiny jsou tak menší a umožňují intenzivnější kontakt pedagoga se studentem a s tím i lepší předání vědomostí na bázi osobního přístupu.

I vaše letošní kampaň zaměřená na uchazeče vycházela z velké části z propagace města Ostravy. Jak důležitý je vztah města a univerzity?
Málo mladých lidí zná pravou tvář Ostravy. Od rodičů či z médií mají předsudky, nevidí na Ostravě nic lákavého. To vyplynulo i ze zpětné vazby od studentů a učitelů středních škol. Studenti zkrátka nechtějí jít do Ostravy, protože ji vidí jako černé průmyslové město. Industriál je minulost, která však nyní nabízí zajímavé prostory a možnosti. Přítomnost patří mladým aktivním lidem a jejich kulturním projektům, kterými je Ostrava protkaná. A tuto současnou tvář města se snažíme ukázat v kampani „Black is full of colours“, tedy černá je plná barev. Vztah s městem a jeho obraz je pro nás klíčový.

Co podle vás může mladé lidi oslovit, aby spojili svoji budoucnost nejen s Ostravskou univerzitou, ale i Ostravou a regionem jako takovým?
Je to právě ta rozmanitost a dynamičnost Ostravy i naší univerzity. Vše je v rozpuku a otevírají se nepřeberné možnosti. To je věc, která navenek zatím nejde poznat, tu začnete cítit, až když v Ostravě žijete. Já vím, o čem mluvím, protože jsem původem z jižní Moravy. Ale daří se měnit jak obraz města, tak i univerzity.  Díky reakcím škol a studentů z celého kraje cítíme, že se nám podařilo vystoupit z povědomí, že v Ostravě je pouze jedna univerzita, a to konzervativně vnímaná Vysoká škola báňská, a pak Pedagogická fakulta. Dnes vystupujeme jako hrdá Ostravská univerzita, jako součást Ostravy, kterou považujeme za velice perspektivní místo.

Jak byste charakterizoval současnou Ostravskou univerzitu?
Jsme dobrá, moderní, otevřená a přátelská univerzita s individuálním přístupem. Pokud by tomu tak nebylo, mohli bychom sice studenty lákat, ale těžko by o nás byl takový zájem. Naším cílem je stále se zlepšovat, a to jak v kvalitě výuky, tak i vědy, ve které jsme již vytvořili špičkové a mezinárodně úspěšné týmy v oborech biologie, kinantropologie či hematoonkologie.

Sdílejte článek