V Česku nejsou lidi. OSTROJ zaměstnal svářeče z Indie

Zruční svářeči nebo zámečníci v opavském regionu dlouhodobě chybí. Proto opavský OSTROJ rozšířil náborové aktivity mimo Evropskou unii. V současné době zaměstnává i pracovníky z Indie nebo z Ukrajiny.

V roce 2022 OSTROJ přijal celkem 100 nových pracovníků. Požadované kapacity však nenaplnil a v náborech pokračuje i letos. Přední strojírenská firma z Opavy má volná místa pro víc než dvacet lidí.

Byznys Třinecké železárny mají nového generálního ředitele. Czudek po 11 letech končí 04/04/2023

Nezaměstnanost se v okrese Opava pohybuje dlouhodobě na úrovni cca 3,2 % (dle ČSÚ), silné ročníky odchází do důchodu a na trh práce vstupují ty slabší. Firmy jsou proto nuceny využívat veškeré dostupné zdroje k obsazení volných pozic. „Hledáme sami i prostřednictvím personálních agentur, pravidelně investujeme do náborových kampaní, aktivně působíme na poli sociálních sítí. Za náborové příspěvky a příspěvky za doporučení jsme v roce 2022 vyplatili více než tři čtvrtě milionu korun, naše náborářky byly v uplynulém roce v kontaktu se 738 kandidáty. A přesto to nestačí,“ říká Ladislav Botur, ředitel oddělení Personalistika ze společnosti OSTROJ.

Vzhledem k tomu, že kvalitních svářečů nebo zámečníků je na českém trhu práce dlouhodobý nedostatek, OSTROJ stále častěji obrací své náborové aktivity i do zahraničí. V lednu se řady zaměstnanců opavské firmy rozšířily o zaměstnance z Indie nebo Ukrajiny, což však klade zcela nové nároky na celou firmu. V OSTROJi pracují přibližně tři procenta cizinců, nejvíce jich je ze Slovenska a z Polska. „Nábor v Indii byl pro nás všechny novou zkušeností. Za pomocí partnerské agentury jsme zorganizovali praktické zkoušky. Ty se skládaly z teoretické části a v rámci praktické části prováděli kandidáti z Indie sváry dle předem námi definovaných parametrů. Kontrolovali jsme jak nastavení svařovacích parametrů, tak průběh svařování, a hlavně výsledné sváry. To vše prostřednictvím elektronické komunikace, kterou moderní technologie umožňují a za dohledu Svářečského inženýra a Svářečského technologa,“ uvádí Ladislav Botur.

Ověřením kvalifikace indických svářečů však v OSTROJi teprve začal dlouhý a náročný proces vyřizování tzv. Zaměstnanecké karty, na základě které mohou cizinci v ČR pracovat. Kromě toho, že je celý proces velmi komplikovaný, je rovněž velmi zdlouhavý. Doba od výběru kandidáta až po jeho příjezd do České republiky trvá zpravidla 12 až 14 měsíců. To také znamená, že i plánování náborových aktivit musí probíhat s patřičným předstihem.

Složité zaměstnávání cizinců v Česku dokreslují také kulturní odlišnosti a zvyklosti nebo komunikace. Podle zákona musí být cizinci prokazatelně seznámeni s pracovními podmínkami v jazyce, kterému rozumí. Veškerá vstupní a odborná školení probíhají tedy za účasti certifikovaného překladatele. Mezi pracovníky v OSTROJi jsou pak často využívány mobilní aplikace pro překlady a tlumočení. „Na druhou stranu jsme velmi příjemně překvapeni, jak rychle se pracovníci z Indie nebo Ukrajiny zapracovali a jak rychle pochopili své pracovní povinnosti. Příjemným zjištěním pro nás byla i jejich otevřená a přátelská povaha, takže na pracovištích nebylo nutné řešit žádné komplikace nebo nedorozumění. Umím si tedy představit, že v náborech v zahraničí budeme pokračovat i v budoucnu,“ pochvaluje si spolupráci Miroslav Zajíc, Vedoucí výroby divize Strojírna ze společnosti OSTROJ.