Ze sběrače míčků legendou. Ivan Lendl vzpomíná na Ostravu i tenisové začátky

Legendární tenista Ivan Lendl (63) v létě navštívil svou rodnou Ostravu. Během toho zavzpomínal na své dětství i tenisové začátky. A taky prozradil, že by se příště rád vrátil do ostravské zoo.

Na dnes již legendárním snímku Zdeňka Bernadta je Ivan Lendl zachycen jako sběrač míčků. Velmi brzy poté už je sbíral s raketou v ruce a proháněl na kurtech ty největší hvězdy. A to tak dobře, že jej přejmenovali na Ivana Hrozného. Nejen o tom slavný ostravský rodák vyprávěl v exkluzivním rozhovoru pro Magazín PATRIOT.

Pamatujete si něco z doby, kdy vás známý ostravský sportovní fotograf Zdeněk Bernadt zachytil na kurtu v Komenského sadech?

Samozřejmě. Sbíral jsem míčky a bylo fantastické, že jsem se mohl učit od ostatních rovnou na kurtu. Ta fotografie má moc krásnou historii.

Opravdu? Jakou?

Mí rodiče ji kdysi dávno dostali zarámovanou a já ji mám doma ve státech. Mám ji moc rád.

Věděl jste už tehdy, že chcete hrát tenis nebo to pro vás byla povinnost, protože tenisem se zabývali oba vaši rodiče?

Bavilo mě to a byla to zábava. Když bylo mezinárodní mistrovství republiky, tak jsem tam byl od pondělí do neděle každý den a celý den jsem sbíral.

A ani to vás od tenisu neodradilo?

Ne, bylo to fajn. Co víc může malý kluk chtít.

Sport Renesance na fotbalových stadionech. V Ostravě už fandí i mladí chachaři 11/10/2023

V červnu jste v Ostravě navštívil svůj rodný dům a gymnázium, kde jste studoval. Kdy jste tu byl naposledy?

Řekl bych, že někdy v roce 2010.

Byl jste tady jen na skok, nicméně stihl jste si všimnout, co se tady změnilo?

Byli jsme na různých místech a některá jsem vůbec nepoznával. Asi bych se v Ostravě i ztratil (směje se).

Byl jste i u domu, ve kterém jste vyrůstal. Vzpomněl jste si na nějaké události či zážitky z té doby?

Bylo tam takové hřiště, které vypadalo jinak. Teď je zarostlé stromy, což za nás nebylo. Byl to jen trávník a později antuka, kde jsme hrávali hokej, fotbal a podobně.

Jaký jste byl kluk?

Byl jsem živý.

Ostrava dnes a tehdy je asi velký rozdíl. Vzpomenete si ještě na průmyslovou Ostravu vašeho dětství?

Nikdy jsem to tak nevnímal, že jsme obklopeni těžkým průmyslem. Spíš jsem žil sportem. I dnes to mám podobně a spíše než o město se starám o to, jak hrají Vítkovice a Baník.

Vybavíte si teď nějaká místa v Ostravě, kde jste si jako kluk hrál?

Samozřejmě. Určitě to bude škola, tenisové kurty, stará hokejová hala, která už tam nestojí.

Mluvíte výborně česky. S kým doma v Americe mluvíte česky?

S nikým. Doma mluvíme polsky, protože máme rodinu Poláků, kteří nám pomáhají a jinak všude mluvíme anglicky.

Takže češtinu nepoužíváte celý rok?

Občas ji používám, když se někde na turnaji potkám s Radkem Štěpánkem nebo Sebastianem Kordou, ale jinak vůbec.

Co jste během vaší ostravské návštěvy viděl a s kým jste se potkal?

Byli jsme na gymnáziu, kde jsem se potkal s profesorem Tichým, mým třídním učitelem. Poté jsme byli na radnici a nakonec u mého rodného domu.

Slyšel jsem, že pro vás měli připravené nějaké překvapení...

Ve škole měli připravený pěkný program a pak samozřejmě pamětní desku. Na radnici jsme vyjeli až nahoru, což za mě nikdy nebylo dovoleno, když jsem tady ještě bydlel.

Cítil jste během této návštěvy nějakou nostalgii ohledně dětství či mládí?

Určitě. Nejde to opomenout. Naro­dil jsem se tady, vyrůstal jsem tu a je vždycky fajn se sem vrátit.

Čím se teď bavíte? Co je náplní vašeho času?

Stále koučuji. S tím je hodně práce, takže když zrovna nejsem nikde na turnaji, tak se stále dívám na nějaké statistiky a zápasy. Rád taky hraji golf.

Jde vám to?

Ne tak, jak bych chtěl. S kamarády vyhrávám, ale pořád si myslím, že by to mohlo být o hodně lepší. U golfu to je tak, že člověk není nikdy spokojený.

Vzpomenete si na vaše první tenisové krůčky?

Jistě. Celou Ostravu s tím mám spojenou. První zápasy byly tady.

Uvažoval jste někdy o tom, že byste tenis nehrál a dělal byste něco úplně jiného?

Vždycky mě to bavilo a o tom, že bych dělal něco jiného, jsem nikdy nepřemýšlel. Bavilo mě to, šlo mi to, tak jsem v tom pokračoval.

Novináři vás někdy označovali jako Ivana Hrozného či Terminátora. Neštvalo vás to?

Oni něco psát musí. Vy jste novinář a víte, že člověk nesmí věřit všemu, co se píše (směje se).

Kdy se zase vrátíte domů?

Určitě bych se chtěl do Ostravy opět vrátil a s lidmi z radnice jsme domluveni, že půjdeme do zoo. Vždycky jsem tam moc rád chodil. Dokonce jsem sbíral kaštany a nosil jsem je zvířatům. Tam to mám taky moc rád.

Desetkrát Ivan Lendl

1. Narodil se 7. března 1960 Olze Lendlové, rozené Ješetové, která bývala dvojkou v českém tenisovém žebříčku, jeho otec Jiří Lendl se stal v roce 1990 prezidentem Československého tenisového svazu.

2. Reprezentoval Československo a po získání amerického občanství také Spojené státy.

3. Stále je nejlepším českým tenistou historie.

4. Na pozici světové jedničky vydržel 270 týdnů, to je čtvrtá nejdelší doba v historii. Vyhrál celkem 1 071 utkání dvouhry a na okruhu ATP se tak drží na třetím místě za Connorsem a Federerem.

5. Už v roce 1980 byl oporou českého daviscupového týmu, když proti Itálii vyhrál obě dvouhry a s Tomášem Šmídem i čtyřhru.

6. V roce 1986 emigroval do Spojených států. V dalším roce usiloval o americké občanství, aby mohl za USA na olympiádu, ale československý komunistický režim to znemožnil.

7. Vyhrál osm grandslamových titulů, jediný, na který nikdy nedosáhl, byl Wimbledon.

8. V prosinci 2011 se stal trenérem skotského tenisty Andyho Murrayho.

9. Od roku 1989 je ženatý s Američankou Samanthou Frankelovou, má s ní pět dcer.

10. Je významným sběratelem díla českého malíře Alfonse Muchy, vlastní celkem 116 jeho plakátů.

Foto: Petr Hrubeš

Příběh fotky z titulní strany

Na tom snímku je malý Ivan Lendl ještě v roli, v jaké se po něm ocitly tisíce a tisíce kluků a holek. Taky začínali sbírat míčky a snili o tom, že třeba jednou budou sběrači podávat míčky jim, slavným tenisovým hvězdám.

Jenže jen málokomu se tento sen vyplní – svět profesionálního tenisu je tvrdý a uspěje v něm jen ten, kdo je mimořádně tvrdý i na sebe. A to Ivan Lendl byl. „Obdivoval jsem Lendla i jeho éru. Posunul tenis nesmírně dopředu. I v tom, jak moc se pro něj obětoval. Byl k sobě neuvěřitelně tvrdý, absolutní profík. Tím ovlivnil řadu hráčů, i mě,“ řekl o Lendlovi Roger Federer.

„Už si přesně nepamatuji, na jakém turnaji jsem malého Ivana Lendla v roli sběrače míčků vyfotografoval,“ vzpomíná autor snímku Zdeněk Bernadt. Co si ale pamatuje dobře, je fakt, že později na fotku narazil na internetu, kde pod ní byla podepsaná jedna velká agentura. Zdeněk Bernadt zvažoval právní kroky, nakonec věc nechal být. Rádi připomínáme, že skutečným autorem tohoto úžasného snímku je opravdu on.