Zima století: V březnu přišel nový sníh a mráz, Ostravané už propadali zoufalství

V našem miniseriálu připomeneme asi nejkrutější zimu, která otřásla Československem. Celou Evropu sužovala od ledna do března roku 1929.

Vypadá to už tak, jakoby zima neměla nikdy přestat a chtěla nad námi zavést svou diktaturu. Slunce se schovává za husté mraky a prodere-li se někdy na chvíli, pak jeho paprsky způsobí jen to, že navečer začíná nový mráz. Udupané vrstvy sněhu se mění v nebezpečnou kůru, která jakoby chtěla obejmouti celý zemský obal.

Společnost Zima století: Ostravští tuláci byli vděčni za vězení, v Praze se pod sněhem zřítilo Maroldovo panorama 18/02/2024

Tak popsaly už krutou zimou unavené noviny na počátku března 1929, kdy opět sníh zasypal nejen Ostravsko a republiku, ale i zbytek Evropy.

Náš seriál chce ukázat, jak tuto zimu přezdívanou „zimou století“ viděla tehdejší média, především noviny, protože televize neexistovala. Neexistovaly však dnes běžné zateplené domy, nepřeberné množství vytápění, klimatizace v automobilech a kvalitní zimní oblečení a obuv.

Nová zima v beskydských horách

V první březnový den psal Moravskoslezský deník, že v posledních dvou dnech řádila nad olomouckým krajem velká sněhová bouře, která nanesla všude vysoké závěje.

„Na trati Kolštejn-Ostružná uvázl nákladní vlak a vykolejil ve sněhových závějích. Veškerá doprava se zastavila na trati Ondříšov-Dětřichov a na její uvolnění vyrazilo vojsko. Na osmačtyřicet hodin se zastavila také doprava na trati Vítkov - Jánské Koupele - Budišov. Situace na trati Krásno-Frenštát jest velmi kritická. Vlaky mají vesměs zpoždění a vlak č. 3702 uvázl ve sněhu ve Špičkách.

Na Olomoucku byla také úplně přerušena 28. února úplně silniční doprava, neboť na cestách uvázla četná auta i povozy, takže do Olomouce nemohly být dopraveny potraviny, zejména mléko, po němž jeví se ve městě zvýšená poptávka,“ psal MS deník.

Dne 2. března nastala podle tisku „nová zima v beskydských horách“. V noci na pátek klesl opět teploměr na minus 16 stupňů Celsia. Všechny nesnáze s takovým mrazem spojené se opakují, počínajíc vodovody, končíc omrzlinami.

Správa silnic zaváté cesty neuklízela

Autobusové spojení z Morávky, které potřebuje celé Pobeskydí, muselo změnit linku. „Nejezdí na Dobrou, nýbrž na Skalici, Staré Město a do Frýdku, k čemuž užívá jen autobusu pro dvanáct lidí. Linku dopravce změnil, protože na původní trase jsou velké závěje,“ psal tisk.

A to si dnes neumíme představit: Silniční správa nechávala případné odklízení zavátých cest na starost průvodcům autobusů. Na jejich stížnosti odpovídala, že většina cestářů je nemocných a omrzlých. „Jediná trať mezi Skalici a Raškovicemi je v pořádku. Na venkově shazují ze střech sníh, jehož je na nich půl metru. Nouze o uhlí však ani v Místku ani ve Frýdku není,“ uklidňuje tisk.

Mrazová kalamita zasáhla i kraje bohaté na dřevo v Beskydech. Jindy před zimou obstarané a u domků pasekářů narovnané dřevo stačilo a nemuselo se topit uhlím. Zima na počátku roku 1929 však tyto zásoby „strávila a lid z pasek je nucen sáhnouti k uhlí“.

Dostatek vagonů pro ostravské uhlí ministerstvo nedodalo

MS poledník se pustil do ministerstva železnic kvůli tomu, že v Moravské Ostravě zavládl nedostatek nákladních vagonů ro odvoz uhlí. Místo slíbených 2 500 vagonů jich ministerstvo železnic přidělilo závodům pouze jeden tisíc. Přitom na trati do Přerova stály nákladní vlaky, naložené sněhem.

„Ve chvílích, kdy by ostravsko karvinský revír mohl dodati uhlí celé Evropě, nedostává se vagonů na jeho převoz. Včera zase byl nedostatek vagonů, protože závody místo požadovaných 2 500 vagonů dostaly při děleno pouze tisíc,“ hřímal na první straně list.

Těchto tisíc vozů, které ani všechny nebyly přistaveny, je pouhou kapkou do moře. Trati jsou přecpány a na hranicích německo-polských stojí vlaky s uhlím. Zatímco v Moravské Ostravě se volá po vozech, na trati do Přerova, počínaje Lipníkem, stojí vlaky s naloženým sněhem.

Druhý den se přistavování vozů poněkud zlepšilo. Na většině šachet v ostravsko karvinském revíru se však nepracovalo právě proto, že chyběly vagony na odvážení uhlí.

Kino Kosmos poprvé nedostalo kvůli dopravní mizérii včas film

Dne 2. března uvízl v závějích na trati mezi Přerovem a Hranicemi pražský rychlík. „Ve čtvrtek odpoledne bylo požádáno vojsko, aby pomohlo odstraniti spousty sněhu. Vojáci se při ledovém větru a mrazu se zápalem pustili do práce. „Byl to nadlidský výkon. Ale alespoň jedna kolej byla uvolněna a mohla se po ní rozjet nutná doprava. Vojáci pracují dosud na trati a potrvá několik dnů, než obě koleje budou volné. Vesnice od Lipníku k Hranicím jsou pod sněhem. V některých vesnicích dosahují spousty sněhu výše chaloupek,“ psal redaktor MS poledníku.

Snad poprvé v důsledku této „dopravní mizérie“ na silnicích a železnici nedostalo největší na Ostravsku kino „Kosmos“ v podvečer včas film, ač byl ze Znojma od středy na cestě. Následkem toho odpadla dvě večerní představení.

Dne 2. března uhodily opět na Těšínsku silné mrazy, které ráno dostoupily na některých místech až - 28 stupňů Celsia. Z Fryštátu se hlásí - 28 stupňů Celsia, z Orlové 27 stupňů Celsia, z Doubravy 26 stupňů Celsia, z Karviné - 26 stupňů Celsia atd. „Podle všeho přichází z Polska krutá mrazivá vlna, neboť z Povolyňska se včera hlásilo - 35 stupňů Celsia,“ soudil MS deník.

Zřiďte v Ostravě umělé kluziště, vyzýval tisk

Možná i mrazivá zima přiměla redaktory MS deníku vyzvat ostravské radní a podnikatele k postavení umělého ledního kluziště. „Závratně rychlý rozvoj ledního hockeye a bruslařského umění, jehož jsme v posledních několika letech svědky, dává téměř ve všech velkých městech impuls ku zřizování umělého kluziště,“ psal deník.

V poslední době totiž na svých stránkách referoval o přípravách zřízení umělého kluziště v Praze, kde se mělo v nejbližší době se se stavěním kluziště začít. Umělá kluziště nejsou již žádnou novinkou v Německu (Berlín), Maďarsku (Pešť), Francii (Paříž), Italii (Milano) či Anglii (Londýn). Jedině Československo je takovou plachou popelkou, která přijde se vším poslední,“ vytýkal článek.

Možná dnes úsměvné jsou zdůvodnění redaktora. „Umělé kluziště má celou řadu výhod, o nichž se právě chceme zmíniti. Předně led v létě. Slunce praží, všade dusno k zalknutí a na kluzišti, které je omýváno teplými paprsky letního slunce, panuje příjemný chládek. Jaký odpočinek kyne tu každému návštěvníku, který bezděčně pátrá po něčem osvěžujícím, po útěku z ničivého, nemilosrdného vedra! O této věci je bezmála zbytečné déle se šířiti.

„Lidé ve velkoměstech, zmučení celodenní namáhavou prací, potřebují nutně pohybu. Potřebují nutně osvěžení, potřebují protáhnouti své údy, které se celý dlouhý den krčily nad pracovním stolkem, a pročistit své plíce od ztuchlého vzduchu kancelářských místností. Tuto možnost jim dává umělé kluziště. Je daleko příjemnější proběhnouti se na příjemně chladném vzduchu, nežli loudati se ve večerním horku po rozpálených chodnících města,“ děl autor článku, horující pro umělé kluziště.

Hockey by lákal na umělé kluziště nejlepší týmy

„Jen málo dní v roce je, nebéřeme-li v úvahu letošní mimořádné poměry, kdy skutečně mrzne. A do toho z ničeho nic udeří zubaté slunce a je konec všem ilusím o kulatém touši. To by odpadlo, kdyby byl umělý led. Za nejkrásnější sluneční pohody mohly by se pořádat hockeyové zápasy, k nimž by jistě přijela i soupeřů nejlepší mužstva nejen naše, ale i ze zahraničí. Zájem by byl veliký, neboť z domácích hráčů při soustavném a cílevědomém trainingu by se jistě vytvořila mužstvo, které by směle mohlo konkurovati s mezinárodní hockeyovou elitou,“ věštil nadšenec do „hockeye“.

A probíral i finanční stránku zřízení umělého kluziště. „Nejednalo by se zde o žádný ledový palác, neboť daleko zdravější a příjemnější je pohyb na volném vzduchu. Pokud jsme informováni, vyžádalo by si postavení otevřeného umělého kluziště nákladu 1 milion korun. Je to jistě úctyhodná částka.

Příjemná podívaná i za největších veder

Ale na druhé straně příjem. Na umělém kluzišti by se jezdilo každý den, o velké návštěvy by nebyla nouze. Dále hockeyové zápasy. Pohybuje-li se v zimě počet diváků kolem 500 osob, bylo by možno v létě počítati s návštěvou nejméně pětkrát tolik. Šlo by tu o něco nového a pak by to byla docela příjemná podívaná i za největších veder.

Je jisto, že kapitál 1 milion Kč, potřebný k postavení kluziště, nemůže obětovati jednotlivec. Ale, což kdyby se utvořila vícečlenná akciová společnost? Moravská Ostrava je městem kapitalistů a sportovních mecenášů, mezi nimiž by se jistě našlo mnoho těch, kteří by rádi vložili své peníze do podniku, jehož prosperita by byla předem zaručena.

Celá věc je hudbou budoucnosti, ale hudbou docela příjemnou a hlavně - potřebnou. Bylo by jistě záhodno, aby v našem „černém kraji“ našel se někdo, kdo by celou věc vzal pořádně do rukou a začal na ní pracovat. Ostrava byla až dosud vždy, pokud se týká sportu, v popředí všech našich měst a bylo by jistě radostným zjevem, kdyby také v tomto směru šla ostatním městům příkladem.

Autobusy na Hlučín jezdily jen do Ludgeřovic ke kostelu

Dne 5. března už se noviny opět věnovaly zimě století. Den předtím totiž uvázla opět doprava na železnicích kvůli chumelenici a silnému větru. Osobní vlaky i rychlíky jezdí dnes zase se značným zpožděním. Úplně uvázlo opět železniční spojení s Valašskem, zvláště mezi Krásnem, Hodslavicemi a Veřovicemi, odkud dnes dopoledne nepřijely žádné vlaky a ani se tam nevypravovaly.

Také z Ostravy k Těšínu je doprava velmi ztížena. Na ohrožená místa vyrazily pracovní čety. Autobusová poštovní doprava z Ostravy do Brušperku se zastavil a autobusy na Hlučín jezdily jen do Ludgeřovic ke kostelu. Také telefonní vedení utrpělo sněhovými vánicemi a byla přerušena obě vedení s Prahou a Opavou.

Celodenní chumelení na Ostravsku přineslo opět novou vrstvu sněhu, což ztěžovalo pouliční a hlavně železniční dopravu. „Vyhlídky na zlepšení, respektive přiblížení se k normálním poměrům dopravním, tím opět ztroskotaly,“ konstatoval odevzdaně MS poledník.

Zima už nikdy nepřestane?

A novináři se zoufale ptali: Zima již nikdy nepřestane?“ Tuto zimu lze prostě přirovnati k zimě před 154 lety, kdy lidem umrzali na ulici nosy, odpadávaly namrzlé uši, a kdy lidé poprvé poznali, že zima není zrovna nejpříjemnější roční dobou. V Ostravě jsme si již letos na zimu zvykli. Když je dvacet stupňů, je nám hej a když teploměr klesá, ani již nevěříme, že by tak činil jen proto, že bude tepleji. A než hromady sněhu, které letos jsou nakupeny, budou sneseny do řek a potoků, budeme míti katastrofu povodní,“ malovali novináři pomyslného čerta na zeď.

Ale i tak je dobře. Člověk se učí u přírody, která ochotně poskytuje látku k diskusím, k radostem a bolestem, k rozjímání filosofů stejně tak, jako k rozjímání obyčejného smrtelníka, který musí platit uhlí, ucpávat skuliny, nahřívat vodovod.

Ale zima přece jen určitě přestane. Budeme sice jíst mladé brambory teprve někdy v červnu a žně začnou až někdy v polovici srpna, ale přece se dočkáme horkého léta. V Jugoslavii a Bulharsku již se ohlásilo jaro. U nás prozatím trvá ještě zima.

Což 6. března potvrdil MS poledník zprávou o zátopě v Hornopolní ulici. „Dnes v noci praskl následkem mrazů v Hornopolní ulici v Moravské Ostravě před domem č. 23 sněhem zavátý hydrant hlavního vodovodního potrubí. Voda protlačila se do sklepů okolních domů a zaplavila je. O nehodě byla ihned uvědoměna policejní stráž a vodárna, která výtok vody zamezila. Potrubí bylo ještě časně ráno opraveno, takže příděl vody je zase pravidelný. V čerpání vody ze zatopených sklepů se pokračuje. Zátopou byl nejvíce postižen pekař Schlesinger, kterému voda vnikla do skladiště a zatopila asi za 6 000 Kč mouky.“

Z okapů se staly vodopády, rampouchy padaly lidem na hlavu

O dva dny později, 8. března 1929, vyšel v MS deníku článek „Taje... Obleva v Ostravě“. Autoři psali: „Včera nastala, stejně jako jinde, v Ostravě prudká obleva, provázená všemi těmi nepříjemnými zjevy, jež působí takováto náhlá změna počasí ve městě.

Okapy střech proměnily se ve sprchy a vodopády, jež štědře lily chodcům vodu na hlavy krky. Vedle toho padaly s okapů uvolněné střechýle, a nebylo příjemné, dostati takový několikametrový rampouch na hlavu s výše pátého poschodí. Lidé zděšeně prchali z chodníků, ale dostávali se v pravém slova smyslu z bláta do louže, neboť jízdní dráhy změnily se v potoky řídkého bláta, jež auta rozstřikovala na všechny strany vydatně jimi kropíc vše, co stálo v cestě.

Také obrovské spousty sněhu, ležícího kolem cest a dosud neodstraněného, hnuly se vlivem ostrých paprsků slunce a počaly se roztápěti, hrozíce, že zaplaví celou ulici. Bude-li tato obleva tak rapidně postupovati jako včera, bude brzy po sněhu, ale zato bude zase hodně vody a bláta,“ varoval ostravský tisk.

Od odklízení sněhu nezaměstnaní utíkali

Pro městský hospodářský úřad v Ostravě představovalo zvládnutí této další kalamity nadlidskou práci. Výlohy s odstraňováním sněhu s ulic dostoupily výše skoro jednoho milionu korun a dávno tak překročily částku 200 tisíc korun, s níž počítal rozpočet určený na tyto práce. Přestože sníh na začátku března 1929 pohltil tak obrovskou sumu, novináři soudili, že ani milion zdaleka nepostačí, aby ulice, zvláště v okrajních obcích, byly úplně vyčištěny.

„Tuto práci může vykonati jedině slunce. Je pouze otázka, zdali kanalizace postačí pojmouti všechnu tuto vodu z rozpuštěného sněhu. Jsou obavy, že kanalizace v Ostravě na to nestačí, neboť průměr kanálů je úzký, voda se může vzedmouti a zaplaviti sklepy. Toto nebezpečí nehrozí pouze Vítkovicím, kde mají moderní kanalizaci o širokém průměru,“ psal ostravský tisk.

Hospodářský úřad si postěžoval, že má veliké obtíže se sháněním lidí pro odstraňování sněhu. Ačkoliv je v Ostravě veliké množství nezaměstnaných a hospodářský úřad platí 20 korun denní mzdy, je pro tyto práce nedostatek lidí. Hospodářský úřad žádal například ve zprostředkovatelně práce v Přívoze čtyřicet lidí a přihlásili se pouze - tři. „Ostravští lidé nejsou pro tuto práci, je pro ně příliš těžká a proto, i když ji přijmou, za hodinu utečou,“ konstatoval tisk.

V Beskydech napadl nový sníh

Ale byl na počátku března opravdu zimě století konec? Zatímco 9. března se v Ostravě v poledních hodinách zimní slunko měnilo v šedých ulicích směs sněhu a sazí v kaluže a bláto a ze střech crčely proudy vod, v Beskydech napadly spousty nového sněhu.

„V horách rozpoutala se prudká bouře, která přinesla sníh a navrstvila o nových 30 až 50 centimetrů, na Ostravici a Starých Hamrech napadlo až 60 centimetrů.

„Slunéčko se během dne ani neukázalo, bylo pod mraky a dul ostrý chladný vítr. K večeru znamenal teploměr až minus 15 stupňů pod nulou, Nový sníh způsobil včera nepříjemnosti místní dráze, ale dělníkům se podařilo koleje zbavit nových spoust sněhu, takže doprava nebyla ochromena.

Bílá hrůza v horách

A tak vyšel v denním tisku v Ostravě článek „Bílá hrůza v horách“. Psalo se v něm, že teprve v noci na 8. března přestalo sněžiti. „Do té doby čtyři dny stále padal sníh a vítr ho kupil v závěje, že i saním bylo těžko jimi projeti. Někdy padal tak hustě, že pět kroků nebylo vidět. Vrstvy sněhu rostly jak při zemi tak na střechách; všude vidět lidi, shazovat ho a odvážet od stavení.“

Do 8. března byla autobusová doprava ze všech stran beskydských hor až ke Frýdku přerušena. Pražemský majitel autobusu odvážel stálé zákazníky na velkých saních. Všechny vlaky měly zpoždění. Horalé se dívali na nezvyklou zimu napřed s klidem, ale brzy se starali, jak bude dále - dochází palivo a také končí zimovisko pro dobytek.

Měli však strach i z oblevy. V úterý začínala, sníh se rozpouštěl od země, ale pak mráz zesílil a trvá. Stopy tlap zvěře ke stavením se úplně ztratily, panuje mínění, že vyhynula načisto, nebo až na malé procento. Zvěř pernatá, držící se stále skoro u krmidel, je zřídlá až na 15 procent. Také ptactva je čím dále méně. Lidé čekají s pochopitelným zájmem nové luny, kdy, dle proroctví pranostikářů, má nastati obrat,“ psal MS deník.

Příslušníci velké rodiny lyžařské však jistě tehdy v tom březnovém dni mi radost z nového sněhu. „Je vlhký, ale ztuhl, takže prkénka budou dobře jezditi. Teplota se blíží k bodu mrazu a zdá se, že jsou to poslední záchvěvy vládkyně zimy, že povětrnostní poměry se rázem změní. V horách je všude sněhu nejméně metr, na některých místech v horách jsou závěje až pětimetrové,“ hlásil MS deník.