Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. Dovolená v ostravské přírodě? Yes!!!

Turisti, běžte domů. Toto zvolání se stále častěji stává heslem původních obyvatel oblíbených turistických destinací, které trápí fenomén overturismu. Nezápolí s ním jenom zahraniční lokality, ale také Praha, beskydské Pustevny, Adršpach či Krkonoše.

Ve světě, ale i v Česku je přitom řada míst, která jsou velmi atraktivní a jejich velkým plusem je i to, že v nich můžete najít klidná, nepřelidněná zákoutí s krásnou přírodou. Mezi taková místa patří i Ostrava. Ano, myslím to smrtelně vážně a v tomto sloupku vám to dokážu na jednom typickém, byť stále podle mě ne dostatečně propagovaném příkladu.

Komentáře Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. Fénix, který povstal z popela 05/08/2024

Tak – v první řadě má Ostrava krásné lesy. Je jimi doslova protkána, najdete tady třeba vzácné bučiny s obrovskými staletými buky podobnými těm v nedalekých Beskydech. Přímo uprostřed města se nacházejí nádherné přírodní rezervace, kupříkladu lužní les Rezavka, v němž můžete objevovat stopy po původních mlýnských náhonech nebo bloudit kolem rybníků, které připomínají slavnou rybníkářskou minulost Ostravy. Co se v souvislosti s Ostravou stále málo připomíná, je fakt, že moravské rybníkářství je dokonce starší než české, a Ostrava několik staletí patřila mezi velmi významné rybníkářské oblasti. Tato tradice zde postupně zanikala díky těžbě uhlí a budování Severní dráhy Ferdinandovy, kvůli které byly rybníky od poloviny 19. století systematicky vysušovány. I dnes ale v Ostravě a v jejím bezprostředním okolí najdeme řadu krásných rybníků, například z Rezavky kolem nich můžeme putovat desítky kilometrů přes Polanecký les až do Poodří.

Jedinečným ostravským fenoménem jsou ale rybníky, které najdeme u místních dolů a odvalů a staly se typickým rysem zdejší pohornické krajiny. Jedním z nejcennějších je Heřmanický rybník se slanou vodou z nedalekých dolů, který je také evropsky významnou ptačí rezervací i místem výskytu silně ohroženého čolka velkého. Můžete tu pozorovat ledňáčky nebo motáka pochopa, v rákosinách s malebnými rybářskými domky se budete cítit jako ve Viet­namu. Voda v rybníku, který slouží od 70. let 20.století jako dávkovací nádrž slaných důlních vod, má díky tomu atypické složení s vysokým obsahem jodobromové solanky (léčivé účinky solanky využívají třeba ostravské lázně Klimkovice). Vodu ovlivňuje i blízká heřmanická halda, na jejichž okrajích můžete pozorovat úžasné přírodní výtvory, takzvané sirné květy. Aktuálně probíhá rekultivace haldy, čímž Ostrava přichází o jednu z unikátních možností pracovat s touto turisticky potenciálně atraktivní lokalitou jako s ukázkou přirozené sukcese, specifické podoby pohornické krajiny s výskytem vzácných teplomilných rostlin a živočichů.

Ostatně téma solanky a třetihorního moře, které se nachází v ostravském podzemí, či obecně téma ostravské pohornické krajiny s rybníky, haldami, vzácnými rostlinami a živočichy vázanými na zdejší krajinu a dalšími specifickými rysy je tím, co by mohlo pomoct zlepšit stále ještě podceňovaný přístup k Ostravě jako k městu z hlediska přírodního dědictví turisticky ne tak atraktivnímu, jako třeba Jižní Čechy či Jižní Morava. Přitom opak je pravdou – Ostrava má nádhernou přírodu a zdejší pohornická krajina má velký potenciál. Kdybychom s ní začali pracovat jako s klenotem, kterým ve skutečnosti je, měli bychom podle mě šanci získat i titul UNESCO, podobně, jako jej nedávno získala pohornická krajina Krušnohoří.

Takže přátelé, pokud jste milovníky přírody tak jako my a zároveň hledáte klid pro pozorování chráněných či méně běžných živočichů či rostlin, Ostrava je jedním z míst, které byste na svých dovolenkových toulkách neměli minout.

Autorka je majitelkou Antikvariátu a klubu Fiducia