MY JSME BANÍK!
23/04/2023

My jsme Baník! Když přijel Mario Kempes a spol. na Bazaly bez kopaček a dresů

Rok oslav stoletého výroční od založení fotbalového Baníku se chýlí ke konci. Pojďme si ale připomenout jedenáct nejslavnějších chvilek z historie slezskoostravského klubu!

Zavzpomínejme společně na vpravdě historické okamžiky z knihy Tomáše Šiřiny, kterou vydalo vydavatelství Albatros pod názvem My jsme Baník!

3. listopadu 1982, 2. kolo Poháru UEFA, Ostrava, Bazaly Baník Ostrava – Valencia CF 0:0

Rozhodčí: Volker Roth (NSR), červená karta: 60. Arias, 27 000 diváků Sestava Baníku: Mikloško – Šrámek, Vojáček, Radimec, Rygel – Šreiner, Válek (76. Odehnal), Antalík, Knapp (30. Němec) – Lička, Daněk; trenér: Evžen Hadamczik
Sestava Valencie: Bermell – Castellanos, Tendillo, Arias, Ribes – César Ferrando, Solsona, Roberto – Saura, Welzl, Kempes; trenér: Miljan Miljanić

Po dvou mistrovských titulech v letech 1980 a 1981 se v roce 1982 Baník musel v lize sklonit před pražskou Duklou a za druhé místo bral vstupenku do Poháru UEFA. V úvodním duelu hraném ve Španělsku zvítězil domácí favorit 1:0.

Utkání provázely mimořádně nepříznivé klimatické podmínky. Valencii totiž bičovaly několik dní bouřky provázené přívalovými lijáky. V době zápasu intenzita deště zesílila natolik, že společně s větrnou smrští přerušila ve druhé půli zápas na 40 minut. O pokračování boje rozhodl holandský delegát UEFA, který na sebe vzal zodpovědnost v momentu, kdy rakouské trio rozhodčích pouze krčilo rameny.

Podobně jako duel ve Valencii i ostravskou odvetu doprovázely peripetie. Španělská výprava přistála na mošnovském letišti bez dresů, kopaček a dalších rekvizit. Kufry s výstrojí a výzbrojí totiž zůstaly kvůli stávce na pařížském letišti Orly.

Navíc do letadla z Prahy do Ostravy se kvůli propadlým rezervacím dostalo jen 19 osob ze čtyřicetičlenné skupiny. Pro zbytek týmu zajistil Baník autobus a po poradě s koučem Valencie Miljanićem také sadu oblečení včetně kopaček na opožděný večerní trénink. Mezitím se zjistilo, že zavazadla z Paříže jsou v Budapešti, trablům však zdaleka nebyl konec, protože ranní letadlo z Budapešti kvůli mlze nemohlo odstartovat...

Ostravští proto nabídli fotbalistům Valencie nové kopačky značky Puma, což Španělé oblékaní Adidasem přijali. A protože nebyly k dispozici boty malých čísel 5 a 5.5, byli dva borci soupeře vybaveni kopačkami vyrobenými v Bardejově.

A poněvadž měl Baník na skladě jen dresy s krátkým rukávem, byly několik hodin před zápasem zakoupeny ve Sportovních potřebách bílé soupravy, na něž byla našita čísla. Pouze brankář Valencie Bermell chytal v zeleném dresu se znakem Baníku na hrudi...

Po utkání ještě Baník zajistil Španělům autokar do Prahy a ve spolupráci s Čedokem také ubytování v hotelu Ambassador. „Jsme dojati a velice Baníku děkujeme za příkladnou pomoc, kterou nám poskytl ve chvíli, kdy nás nepřízeň osudu hnala do propadliště druhého kola. Dosud jsme se s takovou fair play nesetkali,“ vyjádřil slova díků a pocity španělské výpravy vedoucí zájezdu a místopředseda klubu Asturiano.

Do samotného utkání nastoupila Valencia s novým koučem na lavičce, kvůli nezdarům v lize vystřídal Mestreho jugoslávský trenér Miljanić,
který si tak odbyl ostrou premiéru. Baník v první půli kontroloval hru, a přestože hrál proti silnému větru, tak se často dostával na dostřel brány hostů. Projektily Slezanů však končily u skvělého brankáře Valencie Bermella nebo je srážela obrana Valencie na roh.

Největší šanci úvodního dějství měl Verner Lička – jeho ránu z voleje pod břevno Bermell parádně vyrazil, baníkovský dres přinášel mladému brankáři evidentně štěstí.

A jak si vedli hráči Valencie? Většinou se bránili a do jediné větší šance se dostal Solsona, trefil však pouze boční síť. Slavný Mario Kempes na Bazalech mnoho nepředvedl. Jinak se hosté prezentovali houževnatostí, rychlostí, vynikající individuální technikou, ale také tvrdou hrou a nevybíravými zákroky. Jeden z nich odnesl Lubomír Knapp, který byl po půlhodině hry, po faulu Césara zezadu, odnesen ze hřiště na nosítkách se zlomenou lýtkovou kostí.

Ve druhém poločase hrál Baník se silným větrem v zádech, vytrvale útočil a zuby nehty bránící se hosté dlouhé minuty nedokázali překročit půlicí čáru. Drtivý tlak domácích ještě vzrostl po vyloučení Ariase, který bez míče kopl Šreinera.

V šancích se ocitli Válek, Šreiner, opakovaně Lička, v závěru vzal Vojáčkovi z hlavy ideální centr Šreiner. Obrana hostů v čele s fantastickým Bermellem však s velkým štěstím vydržela. O zklamání nejlépe vypovídají slova kapitána Baníku Rostislava Vojáčka: „Postup byl na dosah ruky, sáhnout jsme neuměli. Že to mrzí, je moc slabé slovo...“

Kormidelník Valencie Miljanić byl s postupem svých svěřenců spokojen, s výkonem už méně. „Dlouho jsem neviděl utkání, v němž by jedno mužstvo zatlačilo druhé tak důrazně do obrany,“ prohlásil kouč hostů a dodal: „Přijeli jsme beze všeho, vše jsme dostali, branku však naštěstí ne...“

Mario Lička má jméno po Kempesovi

Kanonýr Baníku Verner Lička získal pro svou rodinu vzácnou památku v podobě fotografie se slavným Argentincem Mariem Kempesem. A nebyl to jediný moment, kdy se historie rodiny s tímto fenomenálním útočníkem prolnula.

Verner Lička dal totiž už v dubnu 1982 právě na počest hvězdy MS 1978 a hráče Valencie svému druhorozenému synovi jméno Mario. Po odvetném utkání s Valencií se Lička s Kempesem setkal a před tribunou na Bazalech v náručí s půlročním Mariem se nechal vyfotografovat.

Tehdy ještě nikdo netušil, že se v budoucnu bude malý Mario živit fotbalem a získá po vzoru svého otce Vernera s Baníkem mistrovský titul...

Sdílejte článek