Nejnovější zprávy: Obrazem: Ve Starých Hamrech soutěžili dřevorubci i kuchtíci gulášů Pět zraněných při vážné nehodě. Řidič bezohledně předjížděl

SÁGA RODU MALÍKŮ

​Sága rodu Malíků: Péči o zaměstnance by dnes velkopodnikatel mohl vyučovat

„Idu do Malíka,“ říkávaly naše babičky a prababičky. Myslely tím Velkodrogerii Malík, která stávala v centru Ostravy. Do roku 1944 na hlavním náměstí, po vybombardování se přestěhovala k obchodnímu domu Textilia.

Foto: Archiv Hany Mrázové

Po znárodnění skončila proslulá a největší ostravská drogerie v rukou komunistického režimu. Rodina bývalých majitelů musela nejprve budovat lepší zítřky, poté v roce 1969 odešla do Kanady.

Magazín PATRIOT připravil seriál o historii rodiny úspěšného a významného ostravského podnikatele Vladimíra Malíka, kterou vypráví z Toronta jeho dcera Hana Mrázová. Tato sága se odehrává na pozadí bouřlivého vývoje Ostravy v překotném 20. století.

Zaměstnanci dostávali na Vánoce líh a cukr, což mělo cenu zlata

Hana Mrázová nedávno četla v tisku nějaký článek o jisté současné firmě, kde se neobvykle starají o blaho zaměstnanců podle hesla „Jak my k nim, tak oni k nám“. Jaká náhoda!

Právě v ty dny se totiž dcera někdejšího největšího ostravského drogisty probírala rodinnými fotografiemi. „A mnohé oživily mé vzpomínky, jak otec v tom směru předběhl svou dobu! Jak jsem už vzpomínala už dříve, Malíkovi zaměstnanci dostávali na Vánoce třináctý plat a během války navíc i čistý líh a cukr, což podle naší maminky prý mělo cenu zlata. Tím ostatně za protektorátu otec značně riskoval - za okupace to bylo trestné. Ale je zajímavé, že to nikdo neudal!“ diví se Hana Mrázová.

„Otec také v ostravském divadle, kde rodiče měli předplatné, zařídil totéž předplatné i pro zaměstnance, kteří měli zájem. V roce 1947 také zorganizoval společnou dovolenou pro rodiny a zaměstnanců velkodrogerie. Bylo to vždy při příležitosti svátku svaté Anny, tedy 26. července, tedy i svátku naší mamky Andulky-Danušky, křtěné Anna.“

Slavnostní uvítání Malíkových v Ostravě v roce 1990

Hojná fotodokumentace zachycuje hlavní oslavy kolem chaty na Prostřední Bečvě - vařil se valašský guláš, narazila se bečka piva, samozřejmě byly také pravé valašské hruškové frgály od sousedky paní Juříčkové. Asi druhý den se konal výstup na Skalíkovou louku pod Pustevnami, bylo koupání v bazénu, hrál se volejbal, podávalo se pohoštění na horské chatě.

"No zkrátka Malík byl opravdový vykořisťovatel a nepřítel lidu," říká ironicky Hana Mrázová.

Fotografie popisují podnikovou dovolenou v roce 1946 - rodina Malíkova je na nich se zaměstnanci drogerie, je tam zachycena oslava svaté Anny na chatě na prostřední Bečvě, kterou už před válkou dali postavit Žofie a Dr. Otakar Porubka, druhý manžel Žofie Helbichové - otcovy sestry, chata je dnes stále v rodině.

„Tak oni nám“. Slavnostní setkání po čtyřiceti letech

"No a o hodně let později, konkrétně v roce 1990, naši poznali od svých bývalých zaměstnanců onu druhou část tohoto kréda, tedy "tak oni k nám“," říká Hana Mrázová.

Bývalí zaměstnanci, spíše ovšem spolupracovníci, totiž pár měsíců po listopadu 1989 zorganizovali manželům Malíkovým při příležitosti jejich návštěvy v Ostravě slavnostní setkání po téměř čtyřiceti letech.

A následovala ještě další dvě setkání, to třetí v roce 1993, ta už na pozvání manželů Malíkových, jak dokládá pozvánka, vše vždy organizováno za pomoci bývalého asistenta Velkodrogerie Malík pana Lubora Hinzela," vzpomíná Hana Mrázová.

Pokud se někdo z Ostravanů na fotografiích z rodinného alba rodu Malíků pozná, redakce Magazínu PATRIOT ráda vyslechne jeho vzpomínky a příběhy z doby, kdy Malíkovu velkodrogerii znal každý člověk v Ostravě.

Fotogalerie

Autor: Archiv Hany Mrázové