Přežila bombardování i pumu na interně. Nemocnice na Fifejdách má 175 let

​Mladou lípu srdčitou zasadili v pátek do parku v Městské nemocnici Ostrava na Fifejdách představitelé nemocnice a zástupci města. Lípa svobody bude připomínat, že letos uplynulo 175 let od vzniku nemocnice, která v roce 1848 umožnila poskytovat obyvatelům dynamicky vzrůstající Ostravy konečně odbornější zdravotní a sociální péči.

V té době totiž lidé v Moravské Ostravě, ve které žilo jen pár tisíc obyvatel, mohli využívat jen služeb ranhojičů, porodních bab, mastičkářů, lidových léčitelů a různých felčarů a fušerů. Existovalo tehdy jen pár charitativních špitálů, které provozovaly církve.

Nejstarší městská nemocnice však ve svých počátcích nestála na Fifejdách, které z němčiny znamenají pastviny. Před 175 lety totiž byla Moravská Ostrava malým provinčním zemědělským městečkem.

První městský špitál stál v místech obchoďáku ASO

Už v lednu 1823 odkázal kaplan Kašpar Pittler veškerý svůj majetek ve prospěch budoucí městské nemocnice v Moravské Ostravě, která byla otevřena o čtvrtstoletí později, v květnu roku 1848. Stávala u dnešního Sýkorova, dříve Říšského mostu, v Mostní ulici, někde v místech pozdějšího obchodního domu ASO a nedávno VZP. Tehdy tam však stála zahrada kaplana Kašpara Pitlera.

V té době v této první městské nemocnici začala jakási péče pro chudé a nemocné, ale tato malá nemocnice přestávala brzy stačit. Ostrava se dynamicky rozvíjela a přibývaly v ní rychle tisíce a tisíce obyvatel. S nimi samozřejmě i tisíce nemocných, případně zraněných v dolech, hutích a dalších průmyslových podnicích.

Až v době různých epidemií ve městě nechali radní vystavět za městem infekční nemocnici na Fifejdách, a to v roce 1892. Právě z této nemocnice vznikla v roce 1898 nová městská nemocnice, tehdy nazvaná městská nemocnice císaře Františka Josefa I.

V roce 1914 získala nemocnice černý pavilon a po první světové válce pokračovala její nejrozsáhlejší přístavba. V roce 1935 byla zahájena stavba chirurgického bloku, ústřední rentgen a špičkový radioléčebný ústav vznikl v roce 1940 během druhé světové války.

Našli nevybuchlou bombu, která prolétla internou

Poté se začala bombardováním poničená nemocnice opět rozvíjet. „Když jsme rekonstruovali interny, našli jsme bombou proražené poschodí, vlastně od střechy až do sklepa, kudy proletěla letecká puma. Naštěstí nevybuchla. Dokonce i já pamatuji kryt, který byl za války postaven pod nynějším radiodiagnostickým pavilonem, a v němž jsme nacvičovali úkryt při různých poplaších,“ vzpomínal bývalý ředitel MNO František Jurek, který v nemocnici slouží pětapadesát let.

V roce 1949 přešla městská nemocnice do vlastnictví státu a následně v ní byla zřízena i základní škola, mateřská škola a nemocniční lékárna.

V roce 1965 byla postavena hyperbarická komora - první v Československu a třetí v Evropě. Po sametové revoluci se Městský ústav národního zdraví v Ostravě rozdělil na deset zdravotnických zařízení. V posledních letech došlo k další modernizaci budov, prostor i zařízení a dynamika rozvoje jde s technologickým pokrokem ruku v ruce. Dnes se Městská nemocnice Ostrava řadí mezi moderní zdravotnická zařízení 21. století.

Mladá lípa se dvakrát vyvrátila, než ji zasypala hlína

Městská nemocnice v Ostravě prošla za 175 let dlouhou cestu z někdejšího malého špitálu s několika lůžky až k velké moderní nemocnici v srdci Ostravy, ve které v současné době pracuje 1 950 zaměstnanců a disponuje 890 lůžky. Při této příležitosti byl v nemocničním parku vysazen v pátek 6. října památeční strom.

Při slavnostním zasazení se však už mladá lípa zřejmě nemohla dočkat. A dvakrát na sebe upozornila tím, že se v připravené prohlubni vyvrátila a zahradník ji musel přidržovat, než ho hosté, a poté i samy lékařky a sestry z městské nemocnice, pořádně zasypali čerstvou hlínou. Malou slavnost doprovodili čtyřmi skladbami v trávě členové Janáčkovy filharmonie Ostrava.

„Ročně hospitalizujeme 23 tisíc pacientů, naši lékaři provedou 14 tisíc operačních zákroků - od rutinních až po ty specializované, mezi které patří například operace mozku při vědomí, bandáže žaludku nebo operace pacientů s onkologickým onemocněním, na kterých se podílí i multidisciplinární týmy zdravotníků. Stále jsme jediným Centrem hyperbarické medicíny na Moravě a nejpozději na začátku příštího roku budeme využívat zcela novou komoru - největší a nejmodernější v České republice. K dispozici máme přístrojové vybavení za více než miliardu a každoročně investujeme sto milionů do její obměny nebo rozšíření,“ řekl ředitel MNO Petr Uhlig.

V nemocnici se staví a přestavuje, vzniká u ní parkovací dům

MNO poskytuje ambulantní péči ve více než 120 specializovaných pracovištích. V její porodnici se ročně narodí zhruba 1 200 dětí, jako první v republice začala nabízet takzvané zážitkové císařské řezy, k dispozici má jedenáct rodinných pokojů, ženám v těhotenství a po porodu nabízí také speciální fyzioterapeutické konzultace a další služby.

„Město Ostrava v roce 2016 zřídilo speciální fond pro rozvoj nemocnice, která byla dlouhodobě podfinancovaná. Od jeho zřízení do něj bylo vloženo téměř 1,9 miliardy korun. Jen loni jsme do modernizace nemocnice investovali 200 milionů. V současné době se dokončují hned tři významné projekty - nové zázemí pro Centrum hyperbarické medicíny, parkovací dům před areálem nemocnice a druhá etapa přestavby klíčového pavilonu E2. A další chystáme v rámci připraveného generelu," řekl radní pro zdravotnictví Michal Mariánek.

Němá groteska

Nemocniční tým tvoří 237 lékařů, 15 farmaceutů, 654 všeobecných sester a porodních asistentek, 613 zaměstnanců na pozicích nelékařského zdravotnického personálu, 162 administrativních pracovníků a 204 dělnických pozic.

Milník ostravské městské nemocnice připomíná i video. Začíná groteskou z dob prvních let nemocniční péče a pokračuje ukázkou novodobé péče.

„Rozpohybovali jsme historické fotografie, které jsme doplnili komentářem o vývoji naší nemocnice. Účinkují v něm naši zdravotníci a k vidění bude na sociálních sítích,“ uvedla náměstkyně pro lidské zdroje a správu Kateřina Kyselá.

Foto: Petr Broulík