Černá země, Kamenný řád, Stavy rachotí. Dobový film čerpal z Vojtěcha Martínka
Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.
Letošní rok je významným výročím v odkazu spisovatele Vojtěcha Martínka (1887-1960), od jehož úmrtí v dubnu uplynulo 60 let.
Řada filmů by nemohla existovat bez kvalitní literární předlohy. Teprve po jejím úspěchu u čtenářů přichází ke slovu adaptace.
S Ostravskem je spjato množství pozoruhodných spisovatelů, jen některým se ale dostalo té výsady, že jejich dílo bylo přeneseno také na stříbrné plátno anebo i malou, leč divácky někdy i vděčnější televizní obrazovku. Martínek, brušperský rodák a klasik ostravské literatury, je jedním z nich.
Martínkovy prózy zachycující těžký život dělníků za doby dravého průmyslového růstu v první polovině 20. století se staly častými adaptacemi divadelních inscenací i oblíbené seriálové tvorby. Ne vždy ale přesně splňovaly ideologické nároky vládnoucí strany, ale soudruzi si dokázali poradit.
V roce 1956 se ze sálu v dodnes existující restaurace U Havránků přenášela dramatizace Martínkova románu Jakub Oberva a o dva roky později dramatizace románu Země duní, obojí v režii Ivo Paukerta, v prvním případě šlo o inscenaci Těšínského divadla v druhém Státního divadla Ostrava.
Dramatizována byla i Martínkova pohádka pod názvem Čarovná píšťalka (1968), ale také dvě loutkové: O statečném Bartoškovi, lesním hospodáříčkovi a léčivé bylince (1974) a O veselé píšťalce (1974).
Zatím asi posledním pohádkovým Martínkem je adaptace z roku 1998 pod názvem O pyšném panovníkovi v režii zkušeného Františka Filipa.
Po přelomovém odvysílání dramatizace knihy Anny Marie Tilschové Haldy se s Martínkovými televizními seriály „roztrhl pytel“. V centru pozornosti dramaturga Karla Wojnara se ocitly předlohy Kamenný řád, Stavy rachotí a Černá země. První černobílý, ostatní už v barvě.
Adaptace nedodržovaly pořadí vzniku jednotlivých příběhů. Kamenný řád, který byl první, tvoří trilogii navazující na Černou zemi. Černá země ale byla adaptována až jako poslední. Kamenný řád v původní podobě tvoří trilogie, a to: Kamenný řád (1942), Meze (1944) a Ožehlé haluze (1954).
Tento šestidílný seriál je jako první v televizní tvorbě proto, že svým dějem navazuje na Haldy. Zaměřuje se na události od konce 1. světové války až do 40. let. Paradoxně se ale přitom Martínkova trilogie neodehrává v dělnickém prostředí, ale zachycuje osudy statkářky.
V roce 1983 navázala na Martinkovy adaptace čtyřdílná série podle románu z rodného Brušperku Stavy rachotí (1939).
V roce 1985 vznikla pětidílná série Černá země natočená podle stejnojmenné trilogie. Dokumentární kronika psanou formou román pojednává o životě na Ostravsku od 90. let 19. stol. do konce první světové války. Tvoří ji romány Jakub Oberva (1926), Plameny (1929) a Země duní (1932).
V roce 1986 vznikla televizní hra Tvář za oknem podle scénáře Jiřího Svetozara Kupky, která je poctou Martínkovi a zachycuje některé jeho životní epizody.
Mladého spisovatele na televizní obrazovce ztvárnil oblíbený Marek Eben. Podle badatele Marka Hlavici se jedná: „ o toporné oslavné dílo“, kontrastující s faktem, že socialismem protěžovaný umělec ve skutečnosti nestrádal a bydlel v prostorném domě v Hrabůvce.
Vila Dr. Martínka v Klegově ulici č. o. 17 je od 29. září 1990 zapsána na seznamu kulturních památek České republiky. Stala se tak první chráněnou památkou na katastru Hrabůvky.
Na průčelí vily je umístěna busta Vojtěcha Martínka. Její autorkou je Jaroslava Lukešová. Stop spjatých s tímto autorem je v regionu bezpočet, zvláště, když studoval, ale posléze i učil na Matičním gymnáziu.
Přestože dnes už ostravský klasik Vojtěch Martínek sotva kdy bude patřit ke čtenářským hitům, k jeho tvorbě se aspoň prostřednictvím těchto adaptací můžeme vracet. Jistou poplatnost době v nich vyvažuje kvalitní herecké obsazení anebo spolupráce s tvůrčími osobnostmi, kterých na Ostravsku nikdy nebylo málo.
O připomenutí Martínkova raného literárního odkazu, který patří k jedněm z nejsugestivnějších, protože pojednává o odvrácené straně života v centru předválečné Ostravy, se ještě letos postará připravovaná literární antologie Fialoví ďábli.
Autor je filmový kritik a publicista