Nohavica a Ruda z Ostravy v upírském hororu, který beznadějně propadl

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Upíři v Ostravě? Krvelačné bestie v pozemním labyrintu u Stodolní? Divadlo Petra Bezruče na skluzavce do pekla filmového odpadu?

Neuvěřitelné, ale přeci se to stalo.

V létě roku 2012 způsobil v několika ostravských lokalitách poprask dosud jinak neznámý režijní tandem Lukáš Melník a Marcel Škrkoň. Melník hrající v Divadle Petra Bezruče, kde se postupně vypracoval mezi dlouhodobé opory souboru, se svým kamarádem přiměli své herecké kolegy k neuvěřitelnému výkonu, který v novodobých dějinách regionální kinematografie nemá téměř obdoby.

V účasti na svém krváku s naivním scénářem a nezkušeným vedením přemluvili dokonce známé celebrity Jarka Nohavicu nebo Michala Kavalčíka, alias Rudu z Ostravy.

Všichni si od senzačního příběhu o mladé novinářce (Petra Lorencová) pátrající v podsvětí bývalé ocelové metropole po tajemné sektě slibovali ohromující úspěch. Bohužel opak byl pravdou a z bizarně exotické Isabel zůstala i po tolika letech od natáčení jen „nepochopená“ kuriozita.

Oba pánové se i přes počáteční velké ambice na žádném jiném projektu nesetkali a divadelní herci nemít jiných příležitostí zejména v populárních seriálech by takzvaně splakali nad výdělkem.

Přestože sledování naivistického dílka doporučujeme spíše jen a pouze na vlastní nebezpečí, jeho vznik si stojí za to zopakovat.

„Thriller odehrávající se během jednoho dne a jedné noci v současné Ostravě je příběhem začínající novinářky Isabel, která se ve snaze o senzační reportáž vydává za tajemným mužem. Díky své naivitě a odvaze zároveň se dívka ocitá v pasti děsivé společnosti, ve které musí bojovat o holý život. Jsou však věci takové, jak se na první pohled zdají?“ Tolik dobová oficiální upoutávka.

Místo slibovaného napětí se více méně jedná o nechtěnou grotesku s nepříliš dobrými hereckými výkony poznamenanými typickým „přehráváním“. Není to nic překvapivého, snímek prostě vznikl jako srdeční záležitost dvou kamarádů s velkýma očima a k tomu úměrnou mírou soudnosti.

Na omluvu snad lze říci tak, že všichni herci prý v Isabel hráli bez nároku na honorář. Melník přitom Isabel i produkoval.

„Ostrava inspiruje k mnoha námětům a vampýrské téma je jedním z nich. Scénář je psaný na tělo konkrétním hercům, ale i Ostravě a jejímu Geniu loci. Isabelin příběh odhaluje skrytá tajemství ocelové metropole,“ zdůvodnil motivy k natočení filmové kuriozity a propadáku spolurežisér Marcel Škrkoň.

Z vysoké ambice ukázat město jako pokladnici atraktivních exteriérů a místní herce coby jedinečné osobnosti se stala medvědí služba.

Nejkurióznější scéna ? Třeba ta z místní hospody, když hlavní hrdinka alias „horlivá reportérka z redakce ztracených zvířátek“ pátrá po krvežíznivých bestiích. Sleduje ji přitom dokonce už zmíněný písničkář Jarek Nohavica a za výčepem se naparuje jako vždy nepřehlédnutelný Norbert Lichý.

Jarek naštěstí ani nepípne, ale ani to nezabrání jeho nepovedenému výkonu, bez jakékoliv režie. Jeho přítomnost není nijak zdůvodněna, je snad právě on jedním z tajuplných krvesajů? Těžko hádat.

Natáčelo se u známé putyky Zrzavá Mary, aniž by tvůrci potřebovali nějak více stylizovat její obstarožní interiér. Dodnes je vše uchováno a hospoda v provozu. Bohužel jak se po Isabel slehla zem, už si z místních štamgastů téměř nikdo nepamatuje na ony zábavné natáčecí dny.

Začínající filmaři nezřídka vrství klišé nad klišé, včetně vratkých odkazů na moderní americkou hororovou akční produkci. Samotný závěr pak připomíná to nejjednodušší rozuzlení, jaké je vůbec možné. Společně s Isabel se tak můžeme ptát, co všechno na své cestě do tunelu zažila: Byl to sen, nebyl to sen?

V okamžiku, kdy už bylo jasné, že se výsledek nepovedl, začali tvůrci argumentovat nedostatkem financí a nepochopením u diváků či nedostatečným zázemím, zvláště, že jim nebylo umožněno natáčet tam, kde by si všude v Ostravě přáli mít své upíry. Takže z plánovaných vysokých pecí nebo už neexistujících továrních komplexů zůstal ponejvíce jakýsi anonymní tunel do podzemí.

„Vzhledem k finančním podmínkám, za kterých film vznikal, probíhaly práce na střihu s pauzami již od srpna 2012. V současné době probíhají práce již intenzivně a film se může těšit na jarní premiéru. Souběžně se střihem se komponuje originální soundtrack k Isabel, který odráží napětí, strach, vzrušení, bolest, krásu i vášeň a svéráz černé Ostravy, do které byl zasazen celý příběh,“ nechal se ještě před premiérou slyšet v tiskové zprávě Lukáš Melník, režisér filmu.

Výsledek tomu odpovídá jen po přimhouření obou podmalovaných očí připitého havíře. Ba co hůř, typickou ostravštinu se Melníkovi a Škrkoňovi upíři tvrdohlavě odmítli naučit.

Jak se k Isabel, jejímu štábu či Filmu Ostrava!!! ve výsledku postavit? Snad jen s pomocí citace slov hlavní hrdinky: Nikdy jsem tomu nevěřila, ale žijí mezi námi.

Autor je filmový kritik a publicista