Komentáře
20/02/2024 Ilona Rozehnalová

Důvěrnosti Ilony Rozehnalové. Paradoxy Velké Ostravy!

Grafika: Magazín PATRIOT

Ostrava si letos připomíná 100 let od založení takzvané Velké Ostravy. Zatímco dnes její vznik vnímáme jako samozřejmost, rodila se ve velkých bolestech a hádkách.

Mnohé osobnosti doslova potily krev – nekonečná jednání, výhrady, protesty, to vše provázelo zrod moderní Ostravy. Některé argumenty, jež tehdejší odpůrci sjednocení v diskusi používali, jsou paradoxně v něčem podobné těm současným.

Dnes o těchto dramatických událostech nevíme tolik, kolik by si tak velké téma zasloužilo – chybí nám třeba podrobnější informace o údajném prvním pokusu sjednotit Moravskou Ostravu, Přívoz a Vítkovice v období před první světovou válkou. Letos připomínané spojení obcí do Velké Ostravy v roce 1924 bylo totiž až druhým pokusem, který se navíc díky nesčetným problémům a protestům uskutečnil jen částečně. Kromě národnostních sporů se objevily i různé „trucpodniky“ – například vítkovický starosta Josef Chalupník odmítal připojení k Velké Ostravě a přišel s konkurenčními Velkými Vítkovicemi. Svůj boj s Janem Prokešem tehdy prohrál, později ale Prokeše porazil v zápasu o křeslo starosty Velké Ostravy – z nových bádání víme, že Jan Prokeš se místa starosty v roce 1935 nevzdal dobrovolně, jak se dosud tvrdilo, ale byl Chalupníkem a dalšími svými spolustraníky sesazen. Loni vyšla o Prokešovi kniha, kde je zrodu velkoměsta věnováno několik kapitol, téma Velké Ostravy zpracovali i historici ve stejnojmenné publikaci z roku 1999. Aktuálně Ostravou putuje výstava Archivu města Ostra­vy, kterou rozhodně doporučuji k zhlédnutí každému, kdo se o toto téma zajímá. Město s obvody a organizacemi také připravilo bohatý kulturní program, speciální geolokační hru i webovou stránku velkaostrava.cz. Česká televize nedávno natočila pořad Zrodila se Velká Ostrava, který je nyní k zhlédnutí v online archivu pořadu Historie.cs.

Kromě historických faktů jsou ale zajímavé i paralely se současnou Ostra­vou. Jak už jsem naznačila výše, ve chvíli, kdy v roce 1918 přišel pozdější starosta Velké Ostravy Jan Prokeš se svými kolegy s myšlenkou vytvořit třetí největší české město, narazil nejen na národnostní problémy, ale také na poměrně tvrdý odpor tehdejších starostů (v té době šlo o tzv. vládní komisaře). Ti Prokešovu záměru vyčítali mimo jiné podle nich nespravedlivé rozdělení financí a daňové zatížení. Podobné hlasy silněji zaznívají i ze strany současných starostů ostravských městských obvodů, výrazně pak před volbami v roce 2022, kdy se objevil i argument, že plánované klíčové celoměstské projekty budou financovány na úkor obvodů. Město se oproti předchozím letům letos rozhodlo rozdělit do obvodů větší finance, důležitou roli zřejmě sehrál i fakt, že Starostové jsou součástí nové městské koalice. Podle opozice to ale bude na úkor rozvoje města jako celku a investic do infrastrukturních projektů.

Obdobná diskuse, jaká se odehrála v prosinci 2023 na jednání zastupitelstva města, se vedla i před sto lety. Tehdy se Jan Prokeš snažil před nespokojenými starosty investice do velkých infrastrukturních projektů i výhody spojení rozpočtů do většího celku obhajovat. Historie mu dala za pravdu – sjednocení obcí a rozpočtů mu mimo jiné umožnilo realizovat takové projekty, jako byla třeba Nová radnice, obecní bydlení, městské krematorium, městská kanalizace, modernizace městských jatek nebo rozšíření městské nemocnice. Z dnešního pohledu šlo o stavby, které vtiskly Ostravě současnou velkoměstskou tvář.

Záměr vytvořit Velkou Ostravu nebyl ve své době jednoduchým a jednoznačně přijímaným projektem, naopak šlo o velmi bouřlivý proces. Stejně jako dnes, i tehdy existovaly různé pohledy na to, jak by se město mělo vyvíjet. Stejně jako dnes i tehdy bylo důležité odhodlání, kritická, ale vzájemně se respektující diskuse, a především společná vůle, jež i v Prokešových dobách byla hlavním hnacím motorem, který našim předchůdcům pomáhal překonávat nelehké překážky na cestě k modernímu velkoměstu.

Autorka je majitelkou Antikvariátu a klubu Fiducia

Sdílejte článek