Nejnovější zprávy: ​Hněv, film o hornících, který výjimečně není z Ostravy Při střetu osobního a nákladního auta zemřel člověk

Filmové návraty

Filmové návraty: Ostravské Flamingo a Marie Rottrová v kriminálce Smrt si vybírá

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Foto: Archiv Martina Jirouška

Na přelomu 60. a 70. let zazářil v celorepublikovém kontextu fenomén ostravské kapely Flamingo. Už tehdy se do jejího čela dostala pozoruhodná zpěvačka Marie Rottrová.

V roce 1971 dokonce získala bronzového Zlatého slavíka, úspěch, který už nikdy nezopakuje, předstihly ji tehdy jen Eva Pilarová a Helena Vondráčková. Hana Zagorová skončila tehdy pátá, ale další roky bude už pravidelně před Marií.

Zájem o svěží vítr v oblasti pop-music vynesl jinak dlouhodobé místní patrioty až do Prahy. Jak už to tak bývá, tak mimořádně talentované zpěvačky i kapely si všimli přirozeně také filmaři.

Konkrétně a zcela jistě překvapivě Václav Vorlíček, ten, který rok před tím realizoval Dívku na koštěti, nebo ještě dříve jiné ztřeštěné komedie Kdo chce zabít Jessii nebo Pane, vy jste vdova!

Pokud ovšem někdo čekal propojení invenčního Vorlíčkova humoru a jedinečných ostravských talentů v podobě minimálně Žluté ponorky, bude notně zklamán. Mistr si zrovna potřeboval odskočit od svých crazy gagů a tak se vydal do nejistých vod realistické detektivky.

A kdo se těšil na půvabnou černovlásku z bohumínského gymnázia v hlavní roli, bude přímo otráven, po Marii Rottrové tady nenalezne žádnou obrazovou stopu. Zato její podmanivý hlas, ten opravdu uslyší.

Škoda, že Vorlíčkovi zřejmě došla trpělivost s hrajícími zpěvačkami v případě Petry Černocké, která ovšem krátce před tím excelovala v jeho fenomenální teenagerské komedii Dívka na koštěti. Móda obsazovat půvabné zpěvačky, ač neherečky, byla totiž v plném proudu, bohužel ostravské dámy neměly tolik štěstí jako třeba zdejší zpěváci.

Smrt si vybírá překvapivě není ani film o kapele, což by mohlo být, ani o ostravské hudbě, natož o nějaké místní zvláštnosti. O našem městě v něm nepadne ani slovo, ba co hůř, někteří hudebníci mluví úplně jinými hlasy!

Naštěstí situaci zachraňuje Marie Rottrová, protože ač neviditelná, přesto zpívá ústřední píseň Život utíká. Hit jako lusk zazní vedle jiných písní a tehdy populárních kolegů jako Milan Drobný (Tak pouze láska kouzlit umí), Karel Gott (Mistrál), Jiří Korn (Mandarín) anebo Naďa Urbánková (Bílé tulipány).

V hlavní roli tajemné ženy, která je podezřelá z vraždy poštovního úředníka, vystupuje Jana Šulcová. Nejprve v extravagantní blond paruce, pak teprve jako bruneta. Právě ona je tou filmovou tváří Flaminga a zastupuje tak Rottrovou.

Rottrová ale pro změnu zpívá jejími ústy, takže klasický playback jako osvědčený filmový trik usnadnil filmařům mnoho práce. Tento dabing je pak rozvinut i v případě dalších hovořících členů ostravské kapely, jmenovitě Richarda Kovalčíka, šéfa kapely namluvil Oldřich Vízner.

Bubeníka Radka Dominika zase dabuje Jan Kanyza. Ostatní členové jako Vladimír Figar (klávesy) Jan Hasník (kytara), Jiří Urbánek (basa) a Rudolf Březina (saxofon) pouze hrají, ale i tak je možnost vidět je v akci v jednom z mála klasických filmových formátů a nad rámec pouhé, byť sebelepší hudební produkce.

Do kapely jsou promptně infiltrování ostřílení herci, zejména zaujme jako vždy suverénní Jan Libíček coby manažer Křížek kšeftující se starožitnostmi na hraně zákona a pak Ladislav Mrkvička coby nepříliš spolehlivý kytarista.

Samotný příběh filmu je vystaven na detektivní zápletce, kdy záhadnou vraždu s nejasným motivem „vyšetřuje“ amatér v podání Václava Postráneckého. Ten má i svého primitivního a zjevně socialistického Watsona v podání osvědčeného Jaroslava Moučky.

Natáčelo se v místě děje vraždy na Smíchově, zde se nalézá i místní klub, ve kterém Flamingo jako „pražská“ kapela pravidelně hraje.

Vorlíčkova detektivka, ve které přicházejí ke slovu kriminalisté překvapivě až na druhém místě za amatéry, v sobě nese prvky nastupující normalizace. Typické je zejména propojení nekalých živlů s hudebním světem, včetně smluvních machinaci.

Tady překvapí role Lubora Tokoše, v atypické úloze západoněmeckého manažera v liberecké epizodě příběhu. Veškerá návaznost na Ostravsko veskrze žádná, kromě účinkování Tokoše v některých filmech z Ostravska z dřívější doby.

Smrt si vybírá sice končí efektní honičkou v nočních ulicích, kdy na prchající automobil jsou nasazeny všechny dostupné poštovní i policejní složky, ale díru do filmového umění neudělala.

Přítomnost ostravské kapely je tak jen potěšující kuriozitou a lítostí nad tím, co by kdyby. Nakonec nezbývá, než si pustit ústřední filmový hit Život utíká. Skladba od Karla Svobody nahraná za účasti nejen Flaminga, ale také orchestru Fisyo, má skutečně říz.

Autor je filmový kritik a publicista

Fotogalerie