Mladí lidé zvelebují řopík v Mokrých Lazcích, za války sloužil i Němcům

Rozsvícením a nasvětlením historických bunkrů na našich hranicích si mnozí nadšenci vojenské historie o víkendu připomněli současné 85. výročí mobilizace československé armády v září 1938.

Celkem milion a 128 tisíc osob, z toho 48 tisíc důstojníků. tehdy mobilizovalo. Tisíc mužů obsadilo i pevnosti, bunkry a další vojenské objekty, které československá vláda stavěla ve třicátých letech kvůli sílící hrozbě hitlerovského Německa.

Společnost Příběhy hrdinů: Nad mořem musel vyskočit z porouchaného letounu, Němci ho prohnali zajateckými lágry 25/09/2023

Byly mezi nimi malé bunkry, lidově zvané „řopíky“, které svou zkratku ŘOP dostaly zkrácením názvu Ředitelství opevňovacích prací. Na území Československa vzniklo tehdy na deset tisíc těchto malých pevnůstek. A zhruba 150 provozovatelů a majitelů bunkrů a pevností v sobotu své objekty osvětlili. Různými efekty a způsoby.

Louče a svíce, před bunkrem dobové zbraně i střepina

Nadšenci do vojenské historie z Mokrách Lazců osvětlili „svůj“ řopík hořícími loučemi, ohněm, svícemi a nakonec i ohňostrojem. Malá pevnůstka stojí v poli pod železniční zastávkou v Mokrých Lazcích. Před řopíkem nadšenci a jejich kamarádi vystavili i dobový stan s různými předměty, které mobilizovaní vojáci v září 1938 využívali - ešus, polní láhev, malou a velkou polní, hranatou petrolejku, krabičky s náboji, truhlíky na granáty, pušku vzor 24, přilby, sumky na náboje a dokonce i roztrhanou velkou střepinu z nábojnice.

„Loni jsme měli LED osvětlení, ale letos jsme si řekli, že to uděláme přírodně. Akcí Světla nad bunkry si připomínáme mobilizaci už počtvrté, v celé republice se koná akce už poosmé,“ říká Daniel Volný, jenž je členem spolku dobrovolníků, kteří se o natřený a vybavený řopík v Mokrých Lazcích starají. Jeho parta nejprve chtěla bunkr jen vyčistit, časem je však bunkr a jeho historie tak nadchly, že se rozhodli z něj udělat malé muzeum a uvést řopík do původní podoby. „Dnes už nám chybí jen pár drobností, aby byl vybavený tak jako tenkrát, v září roku 1938,“ dodává.

Chybí jim už jen držák pro druhý dobový kulomet

Jejich malá pevnost má dnes dva tehdejší kulomety, periskop, kterým je možno vidět vše v okruhu 360 stupňů, či dobový činný ruční ventilátor. A také dřevěné vnitřní obložení a spoustu dobového vybavení pro několik mužů, kteří jako osádka v bunkru sloužili, když československý stát vyhlásil 23. září všeobecnou mobilizaci. Tu však 30. září ukončila Mnichovská dohoda a vojáci museli pevnosti, které většinou vznikaly na území Sudet, postupně opustit.

„Chybí nám v druhé místnosti bunkru jen lafetace pro kulomet, tedy upevnění druhého kulometu do jedné ze střílen. Chystáme se vyrobit její repliku,“ říká mladík v replice dobové uniformy československého vojáka. Ovšem kovové odznaky hraničářských psů a odznak v podobě trojúhelníku se čtyřkou uvnitř jsou pravé. Právě límcové označení s číslicí 4 nosili na stejnokrojích vojáci, kteří obsazovali v září 1938 pevnosti na Hlučínsku.

Někteří lidé jezdí do malých bunkrů jako na chaty

Nadšenci z Mokrých Lazců, z Opavy i Orlové mají v současnosti bunkr v užívání za symbolickou částku od majitele, který jej získal od armády. Rádi by ho v budoucnu odkoupili.

„Řopíků bylo postaveno na deset tisíc, ale jen málo jich je dnes upraveno do původního stavu. Málokdo dnes ví, jak to v řopících vypadalo. jak to v nich fungovalo, a jak by boj v polích a lesích vypadal, kdyby k němu tehdy došlo,“ říká mladík, který ví také o případech jiného využití malých pevnůstek. „Někteří lidé si řopík koupili, vybudovali si v něm třeba posezení nebo jej nějak upravili a jezdí tam třeba jako na chatu,“ říká Daniel Volný.

Podotýká, že řopíků na Opavsku v linii mezi Mokrými Lazci, Štítinou a Hájem ve Slezsku bylo vybudováno v třicátých letech 28. Z celé republiky byly stavěny jako vůbec první. „Nedaleko od nás se nachází vůbec první vybetonovaná pevnůstka v Československu a naše je jednou z prvních padesáti, proto jsou na ní ještě určité technické odlišnosti od později budovaných řopíků. Například náš objekt má opačně posazený granátový vstup. Máme také nejstarší typ vchodové střílny a také jen jeden periskop, zatímco později stavěné řopíky už měly dva,“ popisuje Volný.

Řopíky používali v roce 1945 němečtí vojáci, rudoarmějci jich hodně rozstříleli

Mnichovská dohoda, která bude mít své smutné výročí za pár dnů, nakonec neumožnila mobilizovaným vojákům bunkry a pevnosti na hranicích k boji využít. Řopík na poli u Mokrých Lazců nakonec posloužil německé armádě jako obranná pevnůstka při bojích s rudoarmějci při ostravsko-opavské operaci v dubnu 1945.

„Tady přímo probíhaly boje mezi Hájem a Štítinou. Němci si tyto bunkry jen nalehko vyzbrojili kulomety a postupující Rudá armáda tyto bunkry odstřelovala a ničila, pokud to šlo. Takže z 28 bunkrů v této linii je polovina poničených nebo odstřelených. Třeba ze sousedního řopíku číslo 25 zůstaly po rozstřílení jen rozvalené stěny. Náš bunkr, tedy jedno jeho ucho. dostalo při těchto bojích jen menší zásah nějakou technikou od řeky Opavy a jinak to přestál,“ říká Volný, který se bunkry zajímá už dobrých pár let.

Do řopíku se lidé mohou podívat

Od dětství Daniel Volný chodí po bunkrech po celé republice, pomáhá třeba i na opevnění v Darkovičkách. Mezi dalšími provozovateli bunkrů v republice má přátele. Nadšenci z Mokrých Lazců také umožňují návštěvníkům se do objektu při různých akcích podívat, především tehdy, pokud u nich třeba v létě jsou nebo pracují.