Komentáře
23/12/2023 Tomáš Buchwaldek

Networking Tomáše Buchwaldka. Nikdy nikomu nic zadarmo

Grafika: Magazín PATRIOT

„Jeee, to je tak super, že můžu mít neomezený home office. Paráda, že víme, kolik kdo bere, že jsme transparentní. Úžasné, že si můžu ovlivnit svou výplatu. Taková svoboda!…”

Toto jsou časté reakce na to, když se bavíme, jak to máme v našich firmách. Nadšení jsou hlavně ti, kteří k nám nastupují. Často to totiž ve svých předchozích zaměstnáních neměli a nezažili. Vypadá to krásně.

Jenže…

Jak jsme si bláhově mysleli, že lidé svobodu a volnost ocení! Ano, někteří ano, ale musím přiznat, že zatím drtivá většina lidí na toto není připravena.

Neustále jsme slyšeli: dávejte svobodu, volnost, důvěřujte lidem, bla bla bla… Bude to znít možná troufale, zvláště, když to píšu já sám o nás, ale my s tím problém neměli.

Naopak jsme byli nuceni naučit se jednu věc, kterou říkal už i Baťa:

„Nikdy nikomu nic zadarmo.“

Ani tu svobodu.

Svoboda má mnohem větší dopad, když je zasloužená. Dříve jsme ji rozdávali všem na počkání. Nastoupil jsi, máš svobodu a pracuj. Tento princip nám fungoval, když nás bylo do 15-20 a kdy jsme byli ve firmě jako „sluníčka“, která vidí a svítí na všechny strany. Dnes, když je nás o poznání mnohem více, potřebujeme systém. A u drtivé většiny lidí bez velké každodenní podpory tento svobodný systém zkrátka nefunguje.

Uvědomil jsem si, že kromě důvěry, otevřenosti a sdílení, je potřeba sledovat, jestli i druhá strana je schopna ji naplnit. Ne, že by nechtěla, ale jestli má na to i kompetence. Svoboda je u nás totiž spjata s odpovědností, s eskalací nepříjemných témat, prioritizací, time managementem, znalostí procesů…

Nechci říct, že se otáčíme k nesvobodě. Svoboda je pro nás ve firemní kultuře silně zakořeněná, jsme tak nastaveni. Jen asi dospíváme v tom, že ji zkrátka nedáme zadarmo. Pokud funguješ, měj svobodu, pokud ne, budeš to mít zkrátka nalajnované.

Postupné dílčí výhry + svoboda jako cíl je lepší cesta. Mít adaptační proces s vidinou toho, kam se můžeš posunout, taky není k zahození.

Pro mě tedy 2 poučení:

1. svobodu dávkuj postupně,

2. dávej důvěru a pozoruj, je-li daný člověk schopen důvěru a volný prostor vyplnit a ne jen zneužít.

A tohle mě vlastně na podnikání, budování firem a životě baví úplně nejvíce. Čím déle podnikáte, tím více víte, že toho víte vlastně méně a že se máte neustále v čem posouvat. Ne vždy je totiž dobré jít od extrému k extrému a ode zdi ke zdi, i když si myslíme (nebo nám to říkají), že je to cesta správným směrem.

Jak to máte vy s budováním firem? Budu rád za vaše reakce, sdílení a podněty, pište na: tomas.buchwaldek@patriotimsk.cz

Autor je zakladatelem Patriotů MSK

Sdílejte článek